Juvenilní justice (JJ) na Klatovsku a změna veřejného mínění

V hlavních médiích se provalila hráz mlčení o zločinech juvenilní justice. Zprávy o šíleném odebírání dětí od vlastních rodičů evropskými státy jsou na denním pořádku. A v tom zde máme případ z Klatovska: oběsil se otec dvou dětí v důsledku nepřiměřeného zásahu JJ (OSPODu). Očividný „důkaz“ o zločinech JJ v ČR!

Zdá se, jako by to pro tvůrce systému JJ byla nešťastná náhoda. Právě teď v čase medializace jejich zločinů, pronikla do médií taková nepříjemná informace! Co když to ale vůbec není náhoda, že k tomuto případu došlo a že byl medializován právě nyní, kdy je systém JJ pod silnou kritikou veřejnosti?

Kdo je seznámen s používanými technologiemi na změnu veřejného mínění, může si snadno představit, že medializace této tragédie rodiny z Klatovska, je součástí takovéto mediálně manipulační techniky. Tyto mediální manipulace operují především s konkrétními případy, které se staly „právě teď“. To nejvíce zasahuje myšlení a formování postojů lidí. Např. článek na tv.nova končí prohlášením: „Veřejnost se nicméně shoduje, že pouhé podezření by rozhodně nemělo být spouštěcím mechanismem obří úřednické mašinérie...“. Žádný průzkum veřejného mínění na tuto otázku však neexistuje. Takováto fráze je jen obyčejným podprahovým signálem průměrnému konzumentu zpráv, co si má teď momentálně tzv. myslet.

Jestliže se teď objevil případ, kterého se hned chytí všichni odpůrci JJ jako názorného důkazu, že stát by neměl tak radikálně zasahovat do soukromí rodin; může to být bravurně použito druhou stranou. Zdůrazňuji, že, z hlediska manipulace veřejným míněním, je úplně jedno, jestli v této konkrétní rodině ke zneužívání docházelo nebo nedocházelo. Důležité je tu jen to, co se v médiích představí jako „fakt“. Stačí, aby se po nějakém čase „zjistilo“ že obvinění otce bylo pravdivé. To je jeden ze způsobů jak může být případ použit k deformování pohledu společnosti na oblast rodičovských práv. Dalším možným scénářem může být, že tento konkrétní otec bude před veřejností „ospravedlněn“ (znovu je lhostejné, jaká je skutečná pravda) ale „objeví se“ celá řada případů „skutečného“ zneužívání dětí vlastními rodiči, kdy naopak zásah JJ jakoby chyběl. Který postup bude zvolen, to se nedá předpovídat. I sami manipulátoři totiž mají v zásobě několik různých taktik a kombinují je podle situace. Jediná jistá věc je, že medializací tohoto případu se do pozornosti veřejnosti klade otázka zásahů státu do rodičovských práv optikou problému zneužívání dětí vlastními rodiči.

Je samozřejmě potřebné poukazovat na konkrétní případy juvenilních zločinů páchaných sociálními pracovníky a jejich nadřízenými, ještě potřebnější ale je, aby veřejnost na těchto případech pochopila a osvojila si princip rodičovských práv. Je to sice tvrdé, ale je třeba říci: i kdyby se v klatovském případě nakonec – dodatečně - prokázalo, že ke zneužívání docházelo, i v tom případě byl zásah neoprávněný. Nelze na základě toho, že jednotliví rodiče páchají zločiny proti svým dětem zbavit všechny rodiče jejich práva na výchovu vlastních dětí. A pokud stát zavádí praxi, že jen pro obvinění ze zneužívání otcem děti neprodleně odejme (i matce) – tak to rozhodně popráním rodičovských práv je.

Všechny další diskuse o případě, které se ponesou v duchu, že my – „veřejnost“, teď diskutujeme o tom, co by bylo v tomto případě pro děti nejlepší, rovněž svým způsobem popírají rodičovská práva. O nejlepším zájmu dětí rozhodují rodiče a ne veřejnost ani stát.

v.s. 30. 1. 2015