úterý 15. září 2015

Výročí Jana Husa a současný nominalismus




Proti Husovi vystupovali tzv. nominalisté. Nominalismus v extrémní formě spěje k závěru, že věci nemají svou vlastní podstatu. Dává dispozici k modernímu relativizmu.
To znamená, že jak něco nebo někoho nazveme, je jenom věcí naší vzájemné dohody. Dnes je tento nominalismus velmi populární. Tvrdí se, že muž je mužem jen dokud se na to cítí, a když řekne: „jsem hermafrodit, jsem žena“ nebo třeba řekne: „jsem kůň či osel“, tak prostě je tím, za co se pokládá.
Podle tohoto principu můžeme také třeba bombardování civilistů nazvat humanitární akcí či antiteroristickou operací a cokoliv můžeme nazvat jakkoliv. Bezbožníci a svévolníci, kteří nad sebou neuznávají žádný morální zákon, uvažují takto scestně odjakživa. V době Husa, v době Kristově i předním i dnes. Nic nového pod sluncem!
Když byl Hus v kostnickém vězení a čekal na smrt, chodili za ním velcí evropští učenci a snažili se ho přesvědčit, aby se podřídil vůli koncilu. Jeden mu suverénně řekl: „Kdyby koncil řek, že máš jen jedno oko, a ty jsi věděl, že máš oči dvě, musíš s koncilem vyznat, že máš jedno oko, ty už nejsi vázán svým svědomím, ale poslušností této nejvyšší církevní autoritě.“ Hus, jako realista a především jako obrácený křesťan tento scestný postoj odmítl a šel raději na smrt než by popřel platnost morálních zákonů.
Bezbožníci říkají: „Deptejme chudého, i když je spravedlivý, nešetřme vdovy, nemějme ohled na šediny starce ve vysokém věku. Naše síla ať je zákonem spravedlnosti, co je slabé ukazuje se být bez užitku. Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu. Viní nás ze zrady na našem vychování. ... Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. ... Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká. To zamýšleli, ale důkladně se zmýlili, neboť je zaslepila jejich špatnost. Nepoznali Boží tajemství ani nepočítali s odměnou za zbožnost a neuvážili, jaké odplaty dojdou bezúhonné duše. Bůh totiž stvořil člověka k neporušitelnosti a učinil ho obrazem vlastní nepomíjivosti.(Mdr 2)
Ano, všechno v tomto světě, a zvlášť člověk – koruna stvoření - je stvořeno podle určitého vzoru a plánu, který byl od věčnosti v Boží mysli. Proto se dá říct, že podstaty věcí skutečně neboli reálně existují, a to jednak v Boží mysli a potom také v těch stvořených věcech, kde jsou už realizovány stvořením. Bůh má tedy s každou věcí a zvlášť s každou osobou svůj konkrétní plán. Kdo se proti tomuto Božímu plánu bouří, mrzačí sám sebe a nenajde pravé štěstí. To se dnes týká i tzv. homosexuálů, kteří pod vlivem jakéhosi společenského, emocionálního a démonického tlaku odmítají Boží plán daný skrze jejich pohlaví a vědomě žijí v rozporu s Boží vůlí.
Mnozí z nich se prohlašují za slušné a spořádané lidi, ba často za křesťany. Jsou to ale křesťané jen podle jména, novodobí nominalisté, popírající přirozený Boží zákon, podle něhož má každá věc svou vlastní podstatu a z ní vyplývající určení.
VS

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Milí pisatelé a vlastenci, ve většině Vašich aktivit a informací s Vámi souhlasím a obdivuji otevřenost. Historie mistra a patera Jana Husa je však dnes jaksi zkreslována, tady jdete podle mého poznání bohužel s dobou. Mistr Jan se mýlil a nekriticky přijal a šířil zmatené a nesprávné názory anglického Viklefa. Rozšířil u nás revoluci a teror proti všem, kteří nepřikyvovali jeho straně. Škody způsobené jeho omylem vedly nejen k válečné slávě našeho národa, ale hlavně k jeho rozkladu a devastaci. Dokonce ještě za pobytu o.Jana Husa v Čechách bylo zavražděno jeho příznivci několik kněží. Čtěte pro více pohledů na tehdejší dobu a smutné příběhy zachycené uznávaným znalcem knihu Dr.Jan Sedlák: M.Jan Hus.

Slovanska řekl(a)...

Děkuju za komentář článku.
Pokud si komentátor článek přečetl, měl by si všimnout, že není v první řadě o Husovi, ale o relativizmu.
Relativizmus ontologický a z něho vyplívající relativizmus hodnotový a mravní má ovšem své kořeny už v dekadentních filozofickéch směrech středověku a ještě daleko dále. Odjakživa bezbožníci říkali: "Bůh tu není, Bůh nevidí," atd.